Řidič z Brna vydával za ministry a aktivisty: Nejvyšší soud snížil trest na 22 měsíců

Brněnský řidič Jan Fajkus dva roky uváděl falešné osobní údaje politiků a aktivistů, aby se vyhnul dopravním přestupkům. Nejvyšší soud mu snížil trest na 22 měsíců podmíněně a pokutu 90 tisíc korun.

Brněnský řidič zneužíval jména ministra Vojtěcha a dalších 21 osob, Nejvyšší soud mu snížil trest

Ceska-justice.cz informuje o případu brněnského řidiče Jana Fajkuse, který se po dobu dvou let vyhýbal odpovědnosti za dopravní přestupky tím, že správním orgánům předkládal falešné osobní údaje známých osobností. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 6 Tdo 662/2025 oba předchozí rozsudky částečně zrušil a trest přiměřeně snížil.

Fajkus vlastnil několik vozidel, mimo jiné Alfa Romeo a BMW 116i. Opakovaně parkoval v zónách zpoplatněného stání bez zaplacení nebo porušoval zákazy vjezdu. Aby se vyhnul sankcím, jako řidiče svých aut uváděl cizí jména — osobní údaje získával vyhledáváním na internetu nebo nahlížením do spisů ve věcech, kde sám figuroval jako podezřelý či zmocněnec.

Seznam poškozených čítá 22 jmen. Patří mezi ně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, dopravní expert a poslanec Stanislav Huml — který krátce poté zemřel — i ekologická aktivistka Anna Kárníková z Hnutí Duha, Miroslav Patrik z organizace Děti země nebo šestice osob spojených s romskou mediální platformou Romea v čele s Patrikem Bangou.

Nejzávažnější újmu způsobil Fajkus strážníkům Michalu Jelínkovi a Tomáši Procházkovi. Jejich fotografie a osobní údaje zveřejnil na svém webu doplněné hanlivým textem o „ozbrojených šimpanzích z Městské policie Lázně Bohdaneč". Právě z toho soudy dovodily přečin neoprávněného nakládání s osobními údaji v kvalifikované podobě — prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě.

Brněnský městský soud Fajkuse v září 2024 odsoudil k podmíněnému trestu 27 měsíců. Krajský soud k odvolání státního zástupce přidal peněžitý trest 100 tisíc korun. Nejvyšší soud oba rozsudky zrušil kvůli pochybení nižších instancí u dvou dílčích útoků, u nichž bylo přestupkové řízení již dříve zastaveno pro promlčení. Fajkuse v těchto bodech částečně zprostil obžaloby a trest snížil na 22 měsíců podmíněně a pokutu 90 tisíc korun.

Případ přinesl i zásadní právní závěr. Nejvyšší soud se poprvé závazně vyjádřil k otázce promlčení v kontextu nového přestupkového zákona. Odvolací soud zastával názor, že zastavení přestupkového řízení pro promlčení nevytváří překážku věci rozhodnuté, pokud správní orgán neposuzoval vinu přestupce. Dovolací soud tento výklad odmítl.

Podle dřívější úpravy se o promlčení přestupku formálně nerozhodovalo — do spisu se zapisovala jen poznámka bez vydání rozhodnutí. Nový přestupkový zákon platný od roku 2016 však pravidla změnil a výslovně uložil, že správní orgán řízení zastaví usnesením. Nejvyšší soud se opřel o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zejména o rozsudky ve věcech Mihalache proti Rumunsku (2019), Zolotukhin proti Rusku (2009) a Lucky Dev proti Švédsku. Pravomocné usnesení o zastavení přestupkového řízení pro promlčení označil za „konečné rozhodnutí" ve smyslu čl. 4 Protokolu č. 7 Evropské úmluvy o lidských právech, které zakládá překážku rei iudicatae a brání trestnímu stíhání pro tentýž skutek.

„Logicky by bylo v rozporu s tímto smyslem a účelem promlčení dojít k závěru, že lze obviněného v takovém případě stíhat v rámci trestního řízení," konstatoval senát vedený Miladou Šámalovou v odůvodnění rozsudku.

Strážníkům Jelínkovi a Procházkovi soud přiznal každému odškodné za nemajetkovou újmu 25 tisíc korun. Se zbytkem jejich nároků, stejně jako s nároky ministra Vojtěcha, byli poškození odkázáni na možnost podání civilní žaloby.

Source: Google News CZ — Crime (cs)