Kyberpodvody v Česku: škody přes 1,9 miliardy Kč za sedm měsíců, AI zbraň obou stran
Za prvních sedm měsíců roku 2026 stouply škody z podvodů u českých bank o 79 % na 1,9 miliardy korun. Pachatelé i banky využívají umělou inteligenci.
Kyberpodvody v Česku rostou, AI pomáhá bankám i podvodníkům
Za prvních sedm měsíců roku 2026 způsobili podvodníci klientům českých bank škody ve výši 1,9 miliardy korun — meziročně o 79 procent více, uvádí investujeme.cz. Celkem se pachatelé pokusili připravit klienty o více než deset miliard korun. Bankovní systémy a pracovníci bank dokázali ochránit přes 8,1 miliardy korun, tedy 81 procent ohrožené částky.
Počet zaznamenaných útoků vzrostl přibližně o pětinu na 62 705 případů. Průměrná škoda na jednoho napadeného klienta se zvýšila téměř o deset tisíc korun a dosáhla 30 335 korun.
Sociální inženýrství jako hlavní zbraň
Technologické zabezpečení bank funguje — podvodníci proto stále více cílí přímo na klienty. Pokud nedokážou obejít bankovní systémy, snaží se přesvědčit oběť, aby peníze odeslala sama.
„Bankám se díky pokročilým bezpečnostním systémům daří zastavit naprostou většinu podezřelých transakcí a do ochrany klientů dlouhodobě investují miliardy korun. Podvodníci ale stále více sázejí na sociální inženýrství. Vytvářejí časový tlak, vyvolávají strach a vydávají se za bankéře, policisty nebo investiční poradce. Jejich cílem je přesvědčit oběť, aby sama potvrdila platbu, předala citlivé údaje nebo převedla peníze na údajně bezpečný účet," říká Aleš Blažek, prezident České bankovní asociace a generální ředitel skupiny ČSOB.
Banky nasazují AI a behaviorální biometrii
Finanční instituce využívají umělou inteligenci a strojové učení především k detekci podvodů v reálném čase. Systémy sledují transakce a porovnávají je s typickým chováním konkrétního klienta. Podezření může vyvolat neobvykle vysoká platba, přihlášení z neznámého zařízení nebo výběr v zahraničí — při zjištění odchylky může banka požadovat další ověření nebo platbu dočasně zastavit.
K ochraně přispívá také behaviorální biometrie, která vyhodnocuje způsob psaní, pohyb myši nebo držení telefonu. Některé banky nabízejí možnost ověřit si přímo v aplikaci, zda volající skutečně pracuje pro danou instituci.
Výsledky zaznamenala i společnost Visa. Díky kombinaci umělé inteligence, dat a vícevrstvé ochrany se podle ní podařilo během posledních tří let snížit počet podvodů při platbách kartou v Evropě o 24 procent. Od konce roku 2024 Visa zastavila více než 25 tisíc podvodných prodejců. Její Cyber Fusion Center řeší přibližně sto incidentů denně a u 80 procent z nich se na řešení podílí AI.
Generativní AI snižuje náklady na přípravu podvodu
Rozvoj generativní umělé inteligence zároveň usnadňuje práci pachatelům. Během krátké doby dokážou vytvořit jazykově bezchybnou zprávu, napodobit styl komunikace důvěryhodné instituce nebo připravit falešný obrazový a audiovizuální obsah. Podvod tak neprozradí špatná čeština ani amatérská grafika, na které se lidé dříve spoléhali.
Průzkum společnosti Visa ukázal, že 61 procent lidí zaměnilo obsah vytvořený umělou inteligencí za skutečný. Lidé, kteří AI obsah nerozeznají, se podle průzkumu stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu.
„Podvody jsou stále sofistikovanější a s rozvojem umělé inteligence je pro lidi těžší rozpoznat, čemu mohou věřit. Náš průzkum ukázal, že 61 % lidí si spletlo obsah vytvořený AI se skutečným, a právě tito lidé se stávají téměř pětkrát častěji cílem a obětí podvodu. Proto musí vedle obezřetnosti spotřebitelů držet krok také technologie," upozorňuje František Jungr, ředitel produktové divize Visa pro střední a východní Evropu.
Podvody mění nákupní chování milionů Čechů
Dopady podvodů nekončí přímou finanční ztrátou. Podle průzkumu Visa přibližně 2,2 milionu Čechů omezilo nebo úplně přestalo nakupovat na internetu poté, co se stali terčem podvodu. Lidé, kteří se s podvodem setkali, následně snížili počet plateb kartou zhruba o pětinu. Kyberkriminalita tak vedle přímých škod oslabuje důvěru v digitální ekonomiku.
45 tisíc podvodných reklam na Facebooku a Instagramu
Velkou roli při oslovování potenciálních obětí hrají sociální sítě. Centrum pro výzkum online rizik zaznamenalo od začátku roku do poloviny srpna 2026 na Facebooku a Instagramu více než 45 tisíc podvodných reklam. V Česku získaly přibližně 144 milionů zobrazení.
Reklamy často zneužívají známé osobnosti, média a zavedené značky — odkazují například na falešné investiční platformy nebo stránky napodobující vzhled důvěryhodných zpravodajských webů. Pachatelé používají upravené fotografie a deepfake videa, v nichž osobnosti zdánlivě doporučují konkrétní investici.
„Podvodníci často využívají deepfake videa nebo za pomoci AI upravené obrázky. Reklamy typicky odkazují na falešné stránky napodobující vzhled důvěryhodných médií, firem nebo institucí. Často stačí použít známé jméno, důvěryhodnou značku nebo aktuální událost a zasadit je do reklamy, která vypadá jako běžná nabídka," říká Vendula Prokůpková z Centra pro výzkum online rizik.
Source: Google News CZ — Crime (cs)