Novinářka Karolína Brodníčková z Novinek dostává výhružné hovory od rusky hovořícího muže
Neznámý muž mluvící rusky vyhrožuje od srpna redaktorce webu Novinky Karolíně Brodníčkové. Případ šetří pražská policie a státní zástupci z Prahy 4.
Anonymní výhružné hovory míří na redaktorku Novinek, případ vyšetřuje policie
Od poloviny srpna přijímá redaktorka zpravodajského webu Novinky Karolína Brodníčková výhružné telefonáty od neznámého muže, který mluví rusky. Jak uvádí iROZHLAS.cz, muž volal i několikrát denně a naznačoval, že novinářce hrozí fyzické nebezpečí. Brodníčková hovory nahrála a věc nahlásila policii.
Poprvé zvedla telefon 19. srpna — na druhé straně bylo ticho. Muž promluvil až 24. srpna. „Mluvil rusky, pak se mě zeptal, jestli chci mluvit německy. Zavěsila jsem," popsala novinářka. Anonym poté volal až do konce srpna i víckrát denně, pak nastala pauza. V polovině září se ozval znovu. „Protože rusky nemluvím, vyzvala jsem ho, aby mi svá slova zopakoval v angličtině. Řekl mi, že vím, co dělají, a zjistím, co udělají se mnou," popsala Brodníčková, která si tento hovor stihla nahrát.
Trestní oznámení podala nejen samotná novinářka, ale také vydavatelská společnost Borgis, pod níž Novinky spadají. „Výhrůžku považujeme za velmi vážnou a přijímáme opatření k zabezpečení ochrany Karolíny Brodníčkové i dalších zaměstnanců," uvedl předseda představenstva Borgis a. s. Vladimír Dušánek.
Pražská policie případ potvrdila. „Mohu potvrdit, že se zabýváme možnou výhrůžkou novinářce," řekla mluvčí Eva Kropáčová. Případem se zabývají rovněž státní zástupci z Prahy 4. „Po prostudování a posouzení obsahu podání rozhodne státní zástupce o dalším postupu," sdělil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Kdo za hovory stojí?
Původ výhružek zůstává nejasný. Karel Randák, někdejší ředitel civilní rozvědky ÚZSI, vidí pravděpodobnost dvou scénářů jako zhruba vyváženou. „Výhrůžky mohou být samostatnou iniciativou vyšinutého jedince, nebo si takového člověka někdo objednal. Viděl bych pravděpodobnost obou scénářů půl na půl," řekl Randák. Upozornil také, že sehnat niekoho rusky mluvícího, kdo by byl ochoten škodit, dnes není obtížné. „Nějakého Rusa, který by měl snahu někoho poškodit či rozvrátit, dnes seženete za úplatu celkem snadno."
Pavol Szalai, ředitel pražské pobočky Reportérů bez hranic, nevylučuje ani zahraniční původ útoku. „Ruští a čínští aktéři pravidelně zastrašují novináře v Evropě, od demokratických států očekáváme, že je v tomto budou náležitě chránit. Pokud jde o vlivové operace ze zahraničí, Rusko a Čína je provádí běžně," uvedl Szalai. Zároveň zdůraznil, že přímé výhružné telefonáty jsou v českém prostředí výjimečné. „Tento typ přímého vyhrožování v telefonickém hovoru se vyskytuje v Česku zřídka, o to vážněji bych ho bral."
Politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš upozorňuje na psychologický rozměr opakovaných hovorů. „Opakované telefonování je systematická forma nátlaku. Může to být někdo, kdo si na novinářku zasedne a tímto způsobem se baví," přiblížil Mareš.
Brodníčková jako terč útoků
Brodníčková se dlouhodobě věnuje tuzemské politice, zejména financování politických stran a neziskových subjektů. Kvůli své práci je opakovaně cílem útoků ze strany politiků. Když psala o poradkyni premiéra Andreje Babiše Natálii Vachatové, jejíž bratr podniká v Rusku — což někteří odborníci považují za bezpečnostní riziko — označil předseda vlády její reportáž za nechutnou kampaň.
Před rokem novinářka řešila s policií slovní útoky lídra hnutí Stačilo! Daniela Sterzika, zvaného Vidlák, po zveřejnění materiálu o tomto uskupení. Veřejně ji kritizoval a vyhrožoval jí soudem i tehdy ještě senátor Marek Hilšer, poté co upozornila na fungování jeho hnutí Marek Hilšer do Senátu, jež sloužilo zejména k čerpání státních příspěvků. Anonymní výhružné telefonáty však Brodníčková dosud nezažila.
Odborníci varují před eskalací
Právnička Klára Kalibová, zakladatelka společnosti In IUSTITIA a odbornice na předsudečné násilí, hodnotí situaci jako závažnou. „Novináři mají jednoznačné právo na to žít v bezpečí. Toto mi přijde velmi závažné, rozhodně bych takové jednání nepodceňovala a je potřeba se vůči němu bránit."
Szalai varuje před strukturálním pozadím podobných útoků. „Vyhrožování nebo šikana jsou ve velké většině motivované útoky na novináře ze strany politiků. Ti si neuvědomují, že si hrají s ohněm. Otevírají džina, který vyletí z lahve, a může to vést i k fyzickým útokům," řekl šéf pražské pobočky Reportérů bez hranic. Od začátku roku organizace zaznamenala v Česku 33 případů politického tlaku na média, přičemž ve 27 šlo o přímý útok politiků na novináře.
Na riziko eskalace upozorňuje i bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová. „Zákonitě slovní agrese může přejít ve fyzické násilí. Protože slovní agresivita se v určitém okamžiku ukáže jako neúčinná," řekla Radičová, která je děkankou Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy a sama podobné výhružky zažila. „A slovní agresivita jednoho dne končí fyzickým útokem." Jako varovný příklad uvádí Slovensko — investigativní novinář Ján Kuciak byl zavražděn kvůli své práci, spolu s ním i jeho snoubenka Martina Kušnírová. V květnu 2024 byl spáchán neúspěšný atentát na premiéra Roberta Fica.
V pondělí zveřejnilo přibližně čtyřicet šéfredaktorů českých médií společný vzkaz vyzývající politiky k odmítnutí násilí a zajištění svobodného přístupu k informacím. Obecný nárůst agresivity potvrdila i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Jako státní zastupitelství zaznamenáváme obecný trend zvyšující se agresivity a radikalizace, který se netýká jen určitých profesních skupin, ale promítá se do vzájemné komunikace," uvedla Bradáčová.
Source: iROZHLAS.cz