Vražda v Česku bez promlčení? Sněmovna rozhodne o klíčové novele
Senát schválil téměř jednomyslně návrh zákona o absolutní nepromlčitelnosti vražd. Sněmovna ho projedná nejdříve v listopadu nebo prosinci 2026.
Kraslický případ z roku 1998 stál u zrodu debaty o promlčení vražd
V neděli 4. října 1998 zmizely z Kraslic na Karlovarsku Jutta Majerová a její dcera Krista. Ženy se vydaly do lesa sbírat šišky. Jejich těla byla nalezena až 2. listopadu — v důlní šachtě za městem. Vrah nebo vrazi nebyli dopadeni dodnes.
„Ty bestie, co zavraždily moji tetu a sestřenici, dosud podle všeho chodí v Kraslicích mezi lidmi," řekl reportérovi denik.cz příbuzný obětí Roman Jaworski. „Sousedé z Kraslic, nezapomeňte," dodal. Rodina má podle jeho slov podezření na konkrétní dva lidi, kteří pracují v jedné ze státních institucí.
Jaworski každoročně připomíná osud svých příbuzných. Obává se přitom jediného: že případ bude promlčen a pachatelé spravedlnosti uniknou. „Ať odpočívají v pokoji, jejich duše nebude mít klid, dokud se vrah nenajde. Je to hrozné, chuděrky," vyjádřila se jedna ze sousedek.
Každý rok 15 až 20 neobjasněných vražd
Případ rodiny Majerových není v Česku výjimkou. Podle údajů citovaných denik.cz zůstává každoročně neobjasněno 15 až 20 vražd. Jejich pachatelé mohou po uplynutí třicetileté promlčecí lhůty uniknout trestu natrvalo. Právě tato skutečnost stojí za senátní iniciativou, která nyní míří do Poslanecké sněmovny.
Senátní návrh novely o absolutní nepromlčitelnosti vražd byl do sněmovny doručen 1. října 2026. Horní komora ho schválila 30. září — pro hlasovalo 60 z 61 přítomných senátorů. Hlavními autory návrhu jsou místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a senátor Jan Pirk (TOP 09).
Vládní stanovisko do 1. listopadu, první čtení na podzim
Kabinet obdržel návrh 2. října a má zákonnou třicetidenní lhůtu na vyjádření — ta vyprší 1. listopadu 2026. Pokud se vláda do tohoto data nevyjádří, platí ze zákona kladný postoj. Po dodání stanoviska nebo uplynutí lhůty bude novela zařazena do prvního čtení. Konkrétní termín závisí na programu sněmovních schůzí; podle denik.cz se první čtení očekává nejdříve v listopadu nebo prosinci 2026.
Plánovaná účinnost zákona je stanovena na 1. července 2027. Kvůli zákazu retroaktivity by se novela vztahovala výhradně na vraždy spáchané po nabytí účinnosti — staré případy by tedy promlčení nadále podléhaly.
Česko by se přiblížilo evropskému standardu
Absolutní nepromlčitelnost vražd je v Evropě rozšířená. Pachatelé nemohou uniknout trestu bez ohledu na uplynulý čas v devíti evropských zemích. Česko by se jejich přijetím přiblížilo tomuto standardu. V současnosti platí po novele z ledna 2026 třicetiletá promlčecí lhůta — stejná jako v Itálii, Španělsku nebo Švýcarsku. Sousední Polsko má lhůtu čtyřicetiletou.
Advokátní komora a část právníků se staví proti
Senátní návrh nemá podporu všech. Česká advokátní komora (ČAK) se proti němu oficiálně vymezila: jde podle ní o natolik zásadní zásah do trestního práva, který by neměl vznikat jako parlamentní iniciativa bez předchozí hluboké odborné debaty. Advokáti zároveň upozorňují, že jiná novela — prodlužující lhůtu z 20 na 30 let — vstoupila v účinnost teprve v lednu 2026.
Senátorka, advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová argumentuje oslabením důkazů i práv obviněného. „Pokud by byl člověk obviněn z vraždy například po 35 nebo 50 letech, hodnota paměťových i věcných důkazů extrémně slábne a obviněný by již nebyl schopen zajistit adekvátní důkazy na svou obranu, což odporuje principům spravedlivého procesu," zdůraznila. Promlčení má podle ní v právním řádu pevné místo z důvodu zachování právní jistoty.
V širších odborných kruzích zaznívají podle zjištění denik.cz obavy z porušení právní jistoty, zejména u velmi starých případů. Většina soudců se k politické debatě veřejně nevyjadřuje.
Emeritní soudce: forenzní věda mění rovnici
Emeritní trestní soudce Kamil Kydalka pro denik.cz vyjádřil opačný pohled. Připustil, že po čtyřiceti letech budou paměťové i důkazní možnosti nutně oslabené a pachatel může být již po smrti — přesto vidí v moderní forenzní vědě zásadní argument pro nepromlčitelnost.
„Forenzní techniky dnes pokročily natolik, že je možné shromáždit takové důkazy, které předtím nebyly myslitelné. Pokud dnes někdo dokáže sejmout otisky prstů z krku uškrcené oběti, těžko se s takovým důkazem bude dát u soudu polemizovat," řekl Kydalka. Dodal, že pokud by byl zákonodárcem, vyslovil by se zřejmě pro nepromlčitelnost.
Upozornil i na hodnotu soudního řízení pro pozůstalé, i kdyby vrah nebyl dopaden: „Soud by mohl v těchto případech udělat za tragédií jasnou tečku. Ta by měla jistě zásadní hodnotu pro pozůstalé a příbuzné oběti."
Moderní forenzní metody obecně umožňují identifikovat pachatele i po desítkách let z mikroskopických stop DNA, které dříve nebylo možné detekovat — tento argument zastánci novely opakovaně zdůrazňují v parlamentní debatě.
Rozhodnutí na sněmovně
Většina vládních i opozičních politiků aktuální snahy o zrušení promlčecí lhůty u úmyslných vražd podporuje. Konečné slovo bude mít Poslanecká sněmovna. Pro rodiny, jako je ta Jaworského z Kraslic, které čekají na spravedlnost již 27 let, jde o rozhodnutí s přímým dopadem — byť na ně samotné, kvůli zákazu retroaktivity, zákon dopadat nebude.
Source: Google News CZ — Crime (cs)