Kyberútočníci s pomocí AI ukradli 2,2 miliardy Kč, terčem jsou mladí
Přes 75 tisíc útoků a 2,2 miliardy ukradených korun za letošní rok – kybernetické podvody v Česku rychle rostou. Nejohroženější jsou lidé ve věku 18 až 34 let.
Kybernetické podvody v Česku: AI pomáhá útočníkům, oběťmi jsou stále častěji mladí lidé
Do konce září zaznamenali čeští e-šmejdi přes 75 tisíc útoků – tedy 277 denně – a odcizili celkem více než 2,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 840 milionů korun. Průměrná škoda na jednoho klienta dosahuje téměř 29 tisíc korun. Jak informuje Deník.cz, umělá inteligence přitom podvodníkům výrazně usnadňuje práci a odhalení podvodu je stále složitější.
Bankám se od začátku roku podařilo zachránit 9,6 miliardy korun, což představuje více než 81 procent všech prostředků, o jejichž odčerpání se útočníci pokusili. Přesto zůstávají ztráty enormní.
Muž z Českobudějovicka přišel o 1,5 milionu korun
Konkrétní podobu kybernetického podvodu ilustruje případ muže z Českobudějovicka, který se stal obětí e-šmejdů již podruhé. Podvodníci ho přesvědčili, že je jeho bankovní účet v ohrožení.
„Po telefonátu s podvodníkem si muž dle jeho instrukcí stáhl do svého mobilu aplikace, které umožnily cizím lidem přístup do jeho zařízení, a navíc poskytl přístupová hesla do internetového bankovnictví. Následně odešla z jeho účtu v sérii více než sedmi plateb částka, která atakuje 1 500 000 korun," uvedla policejní mluvčí Lenka Krausová.
Scénář odpovídá stovkám dříve zdokumentovaných případů. Pachatelé se nejčastěji vydávají za falešné policisty, bankéře nebo investory a staví na silném psychologickém nátlaku.
Lidské emoce jako hlavní zbraň
„Útočí dlouhými telefonáty, vyvolávají silný psychologický nátlak a předstírají spolupráci mezi falešnými bankéři a policisty. Klienti bank jsou v celém řetězci nejslabším článkem a e-šmejdi si to moc dobře uvědomují," vysvětlila ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.
Manipulace s emocemi se projevuje i v novém typu podvodu, který čeští bezpečnostní experti pojmenovali „mexický podvod". Útočníci kontaktují rodiče s tvrzením, že jejich dítě způsobilo dopravní nehodu s fatálními následky – a že vězení lze odvrátit zaplacením vysoké kauce.
„Novinkou, se kterou jsme se setkali, je námi pojmenovaný ‚Mexický podvod'. Jde o situaci, kdy se útočníci obrátí na klienty s historkou, že jejich dítě způsobilo dopravní nehodu, při které někdo zemřel. Pokud však pošlou vysokou kauci, do vězení nepůjde," přiblížil manažer pro kyberbezpečnost České spořitelny Petr Zíma.
AI zvyšuje věrohodnost podvodných zpráv
Falešné e-maily, SMS, zprávy na WhatsAppu i podvržené webové stránky jsou dnes díky umělé inteligenci výrazně přesvědčivější než dříve. AI navíc umožňuje vytvářet takzvaná deepfake videa, v nichž zneužité identity známých osobností propagují fiktivní investiční příležitosti.
„Stále častěji útočníci cílí přímo na lidi. Největší slabinou dnes totiž nejsou technologie, ale lidské chování. Podvodníci se snaží oběti pomocí manipulace, pocitu naléhavosti či vydávání se za autority přimět, aby jim své peníze zpřístupnily samy," podotkl Zíma.
Nejmladší generace nejzranitelnější
Přestože se tradičně za hlavní cílovou skupinu podvodníků považují senioři, data hovoří jinak. Podle indexu kyberbezpečnosti jsou nejohroženější lidé ve věku 18 až 34 let. Jejich výsledky odhalují konkrétní mezery: silné heslo k internetovému bankovnictví používá pouze 56 procent mladých, zatímco v celé populaci je to 62 procent. Unikátní hesla pro různé služby pak využívá jen pětina mladých lidí, oproti 31 procentům napříč celou populací.
„Je to i tím, že starší lidé online prostředí tolik nedůvěřují a raději si vše několikrát ověří. Kybernetická bezpečnost není otázkou věku ani výše úspor, ale především našich návyků, schopnosti rozpoznat riziko a chovat se obezřetně. Nestačí si jednou nastavit bezpečné heslo nebo antivirový program, ale být ve střehu každý den, protože obětí útoku se může stát opravdu kdokoli," poznamenal Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos.
Podvody jsou součástí každodenního online prostředí
Osobní zkušenost s kybernetickým útokem nebo pokusem o něj má podle indexu kyberbezpečnosti 73 procent Čechů. Oproti loňským 77 procentům jde sice o mírný pokles, podvodné zprávy však zůstávají běžnou součástí digitálního prostředí. Přibližně dvě pětiny respondentů se osobně setkaly s e-maily slibujícími výhru, dědictví nebo zásilku. Více než třetina zaznamenala podvody prostřednictvím SMS nebo chatovacích aplikací a stejný podíl lidí narazil na útočníky na sociálních sítích.
Statistiky za posledních několik let ukazují výrazný nárůst jak v počtu útoků, tak v celkových odcizených částkách:
| Rok | Počet útoků | Zachráněná částka | Ukradeno | Průměrná škoda | |-----|-------------|-------------------|----------|----------------| | 2023 | 48 452 | — | 1 mld. Kč | 20 741 Kč | | 2024 | 65 774 | 4,5 mld. Kč | 1,1 mld. Kč | 16 170 Kč | | 2025 | 68 026 | 7,5 mld. Kč | 1,5 mld. Kč | 21 903 Kč | | 2026 | 75 637 | 9,6 mld. Kč | 2,2 mld. Kč | 29 266 Kč |
Samotná osvěta nestačí
„Každý z nás zastává několik rolí – jsme rodiči, zaměstnanci, klienty bank nebo uživateli sociálních sítí. A útočníci dokážou každou z nich využít ve svůj prospěch. S rostoucí závislostí na digitálních službách už samotná osvěta a vzdělávání nestačí. Základní úroveň ochrany by proto měla být samozřejmostí, nikoli volbou. Jinak se otázka, zda o své peníze přijdeme, mění v otázku, kdy se tak stane," uzavřel Michal Března ze společnosti ESET Corporate Solutions.
Odborníci doporučují používat pro každou službu jiné, dostatečně silné heslo, zapnout dvoufázové ověřování nejen u bankovnictví, ale i u e-mailu a dalších klíčových účtů, neotvírat podezřelé přílohy a odkazy a pravidelně sledovat bezpečnostní upozornění bank i operačních systémů.
Source: Deník.cz